BOHINJ

Foto: Aleš Košir

Bohinj zabírá území ohraničené úžinou mezi náhorními plošinami Jelovica a Pokljuka, tzv. Spodními bohinjskými horami, náhorní plošinou Komna, věncem Julských Alp a pastvinami Fužinarske planine. Kotlina je dlouhá přibližně 20 km a skládá se z několika částí; v horní části leží Bohinjské jezero, střední část rozdělují dva výrazné kopce Šavnica (863 m n. m.) a Rudnica (946 m n. m.) na tzv. Spodní a Horní bohinjské údolí, za nimiž následuje údolíčko s obcí Nomenj.

Přírodní krásy oblasti jsou výsledkem vývoje Země a tendence k rovnováze

Bohinj začal svou cestu přibližně v oblasti rovníku, odkud na základě tektonické činnosti kontinentálních desek a pohybu kontinentů zdolal pouť dlouhou tisíce kilometrů, až se ocitl na současné lokalitě. Náraz africké desky na euroasijskou způsobil zvedání Alp včetně Julských. Jedinečný reliéf oblasti vzniknul lámáním, vrásčením a posouváním hornin, v neposlední řadě erozí a zvětráváním.

Člověk Bohinj osídlil a začal intenzivně ovlivňovat před 2 800 lety, do krajiny i historie se zapsal především jako železář, sedlák a pastevec.

Rudnica, pohled na Bohinjské jezero.

Voda = designér bohinjské krajiny  

Je až neuvěřitelné, jaké síly dosahuje jeden a tentýž element.  V dobách ledových jako ledovec, v dobách meziledových jako řeka a neustále v podobě srážek, kotlinu tvarovala a tvaruje voda. Ledovec zformoval typické údolí ve tvaru písmene U, během roztávání za sebou zanechal Bohinjské jezero a řeka vyhloubila soutěsky. Srážková voda rozpouštěla/rozpouští vápenec a dává tak vzniknout vysokohorskému krasu výjimečných tvarů a procesů. Julské Alpy charakterizuje nedostatek povrchové vody, protože srážky rychle pronikají dovnitř vápencových stěn, kde vytváří rozsáhlé krasové zásobárny podzemních vod.

Pastevectví a salašnictví ve své dokonalé podobě 

Pastevectví se zde vyvinulo jako výsledek lidského soužití s přírodou a využívání místního prostředí. S vynálezem kosy, kosením luk v nížinách, sušením sena a současnou pastvou dobytka vysoko v horách sedlák zajistil krmivo na zimu. V lidové slovesnosti se dochovaly stopy této činnosti sahající dokonce až do pravěku. V římském období slovinských dějin se na pastvinách vyráběl i sýr.

Ve středověku došlo k rozvoji pastevectví, resp. salašnictví v pravém slova smyslu ve své nejintenzivnější podobě. Na vysokohorských pastvinách pastýř pásl dobytek, především ovce a kozy, krávy teprve později, zároveň přímo na pastvině zpracovával mléko a vyráběl zákys, sýr (mimořádně pikantní mohant), máslo a tvaroh. Máslo představovalo hlavní obchodní artikl vyvážený do italského Terstu. Ačkoli pastýř zastával náročnou práci, trávil svůj pobyt na pastvině ve velmi skromných podmínkách zpola zděné či zcela dřevěné salaše s ohništěm, spíží a lůžkem.

Revoluci zavedeného individuálního systému salašnictví způsobil příchod faráře Janeza Krstnika Mesara v 2. polovině 19. století. Na základě jeho iniciativy došlo ke vzniku družstevních sýráren. Následoval rozvoj činnosti a vznik Bohinjského sýru.

Pastvina Viševnik (Bohinj).
Kromě krav se na vysokohorských pastvinách pasou také ovce.

Bohinjské jezero

Přes čtyři kilometry dlouhé a jeden kilometr široké Bohinjské jezero napájí potok Savica, jež  pramení v podobě vodopádu stejného názvu. Z jezera odtéká nejprve jako Jezernica, po 100 m už coby řeka Sava Bohinjka. Kromě Savice jezero napájí ještě krasové prameny přitékající pod jeho hladinou na severním pobřeží. Během silného a dlouhého deště tyto prameny vystříknou na povrch jako občasný vodopád Govic ve stěně kopce Pršivec.

Bohinjské jezero je v porovnání s Bledským charakteristické intenzivnějším průtokem vody, proto netrpí tak silným znečištěním. Ačkoli jeho rovnováhu samozřejmě také ovlivňuje stále narůstající počet turistů. Přirozené fungování ekosystému jezera je narušeno přítomností invazivního druhu ryby slunečnice pestré. Mezi původní obyvatele jezera patří pstruh potoční, mník jednovousý a lipan.

Zlatorog, Bohinjské jezero.
Bohinjské jezero.

Vstupné nejnavštěvovanějších atrakcí Bohinje

3 EUR/dospělí

3 EUR/dospělí

1,50 EUR/děti (7-14 let)

1 EUR/děti (předškolní)

2,5 EUR/studenti

2,5-4 EUR/osoba (kostel nebo kostel + zvonice)

24 EUR/dospělí (zpáteční jízdenka)

9-12 EUR/dospělí

děti do 6 let zdarma

Loď pluje dle jízdního řádu.

Parkoviště a poplatky jsou na této mapě.

Další destinace