RADOVLJICA

Radovljica leží v severozápadní části Lublaňské pánve. Širší rovina obklopující město, kterou zformoval pohyb Bohinjského ledovce a řeky Sava Dolinka, se nazývá Dežela. Ledovec a řeka za sebou zanechaly charakteristické terasy a morény. Rovinu ze severu ohraničují Karavanky, ze severovýchodu část Kamnicko-Savinjských Alp a z jihu krasová náhorní plošina Jelovica. Protéká jí řeka Sava, která zde vzniká soutokem řek Sava Bohinjka a Sava Dolinka. Oblast byla osídlena již v době bronzové, archeologické nálezy vypovídají o přítomnosti lidí také v období římské říše a stěhování národů. Intenzivnější rozvoj Radovljice z vesnice na město je spojen s hraběcím rodem Ortenburg, později samozřejmě s Habsburky a zámožným rodem Thurn-Wallsassina. Radovljica plnila úlohu správního i hospodářského centra regionu. Hospodářský význam později převzalo průmyslově vyspělejší město Jesenice, avšak správním centrem zůstala Radovljica dodnes.   

Česká stopa v Radovljici

Radovljica je kolébkou jedné z nejvýznamnějších osobností slovinské kultury, dramatika, historika, školníka, obrozence a především autora první divadelní hry ve slovinštině Antona Tomaže Linharta (1756-1795), jehož otec Věnceslav Linhart pocházel z moravských Ivančic. Na základě této skutečnosti uzavřelo město Radovljica s Ivančicemi přátelství.

Nádherné středověké náměstí, jedno z nejzachovalejších ve Slovinsku

Náměstí Linhartov trg v Radovljici je považováno za jedno z nejlépe zachovalých středověkých náměstí Slovinska. Z obou stran ho obklopují renesanční a gotické měšťanské domy s malebnými fasádami. Kromě domu, na jehož místě původně stál rodný dům Antona Tomaže Linharta, se zde mimo jiné nachází turistické informační centrum, galerie v domu Šivčeva hiša z 16. století s freskou Stvoření Evy, vyhlášená restaurace Lectarjeva hiša, barokní zámeček s městským muzeem a sídlem základní umělecké školy, farní kostel sv. Petra a další.

Barokní fasáda zámečku Radovljiška graščina, Linhartov trg.
Fara, Linhartov trg.

Kulturně bohaté okolí

Historie, tradice a příběhy vesnic v okolí Radovljice nabízí širší kontext života pod Karavankami a Alpami. Dežela skrývá dědictví nepoznamenané masivním turistickým ruchem. Pod Karavankami se narodila řada kulturních osobností národního významu.

Kropa

V úzkém údolí pod náhorní plošinou Jelovica leží Kropa, kolébka kovářství, kulturní a technický památník národního významu, kde se nacházely jedny z nejstarších železářských hutí Slovinska. V pozdním středověku Kropa žila tvrdou prací a těžkým životem dělníků, dolováním a tavením železné rudy, přípravou dřevěného uhlí,  rachotem měchů a kladiv, to vše za účelem kování hřebíků, jejichž věhlas se nesl po celém Středozemí. Z nedalekého hřebene u blízké vsi Jamnik se nabízí nádherný výhled na celou oblast. Ne nadarmo je označován jako „balkón nad Gorenjsko“.

Brezje

Jedná se o ústřední slovinské poutní místo s národní svatyní Bazilikou Marije Pomagaj (Marie Pomocnice). Původně zemědělská oblast se na počátku 19. století, v dobách francouzské nadvlády, začala měnit. Známý malíř Leopold Layer byl zavřen ve francouzském vězení a na základě příslibu propuštění z vazby namaloval mimořádně ceněný obraz Marie Pomocnice, který byl umístěn právě ve vsi Brezje. Roku 1863 došlo u tohoto obrazu k řadě zázračných uzdravení a začalo sem přicházet stále více lidí. Po dokončení železnice počet poutníků významně narostl. V období 2. světové války domácí obyvatelé společně s františkánskými sestrami obraz bezpečně ukryli. Sestry ročně přijmou okolo 300 000 poutníků. Vedle duchovní činnosti se věnují i kulinářskému umění. V 19. stol. vyšla první kuchařka sestry Felicity Kalinškové, kuchařská kniha s největším nákladem ve Slovinsku. Baziliku Marije Pomagaj dosud navštívilo skoro 14 milionů poutníků, z toho mnozí po původních pěších cestách.
Brezje Marija Pomagaj.

Hrad Kamen

Hrad Kamen (Grad Kamen) leží na strategickém místě ve vsi Begunje na Gorenjskem, u cesty, která ve středověku fungovala jako spojnice dvou slovinských oblastí Kranjska a Koroška, na začátku údolí Draga s horským potokem stejného jména. Přibližně v polovině údolí bývalo nacistické popraviště, na jehož místě se v současnosti nachází památník (architekt Edvard Ravnikar a sochař Boris Kalina). Konec údolí Draga je výchozím bodem horských túr. Hrad nejprve vlastnil hraběcí rod Ortenburg, později Lambergové. Z majitelů nejvíce vynikal Gašper Lamberg, slavný turnajový rytíř ve službách císaře Maxmiliána. V současnosti stavba slouží ke konání různých kulturních akcí. Na kopci nedaleko hradu Kamen je kostel sv. Petra, oblíbený cíl procházek místních obyvatel.

Hrad Kamen.

Autochtonní poddruh včely a učitel včelařství na císařském dvoře

Radovljica leží v oblasti, odkud pochází autochtonní poddruh včely medonosné, včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica). Na základě jejich kladných vlastností (mírnost, pracovitost, houževnatost) si kraňskou včelu oblíbili včelaři celého světa. S rostoucím významem včelařství až do podoby důležitého hospodářského odvětví se stala žádaným vývozním artiklem.

Kromě kraňské včely Radovljici proslavila bezesporu nejvýznamnější včelařská osobnost narozená v nedaleké obci Breznica, Anton Janša (1734-1773), akademický malíř a zakladatel moderního včelařství, který systematicky a detailně zkoumal životní cyklus včel. Jeho znalosti ho přivedly až na císařský dvůr Marie Terezie, kde působil jako dvorní včelař. Coby autor prvních odborných učebnic o včelách položil pevné základy slovinského včelařství. Nedávno vyhlášený Světový den včel připadá na 20. května, den jeho narození.

Vstupné nejnavštěvovanějších atrakcí Radovljice

6 EUR/dospělí

3 EUR/děti

12 EUR/rodina

3 EUR/dospělí

2 EUR/děti

7 EUR/rodina

4 EUR/dospělí

3 EUR/děti

7 EUR/rodina

Časově omezené (parkovací hodiny), bez poplatku.

Další destinace