Ačkoli je odsud fotografována spousta obrázků na hlavní strany turistických průvodců Slovinskem, v záplavě informací se Jamnik se svou skromnou nadmořskou výškou 834 m lehce ztratí. Hřeben s kostelem sv. Primože a Felicijana trčí z náhorní plošiny Jelovica. Člověk zde zažije pocit, že může obejmout celou krajinu od Karavanek po Kamnicko-Savinjské Alpy, výhled i rozhled jsou skutečně impozantní. Jamnik bezesporu zaujímá první místo mezi vyhlídkami, kam stojí za to zajít.
Kudy z Bledu
Na světelné křižovatce v Bledu pojedeme směrem Ljubljana a na dalších světlech směrem Radovljica. Do Radovljice však nevjíždíme, na menším kruhovém objezdu vyjedeme směrem Kropa. Kropu projedeme po hlavní silnici, která nás z ní vyvede, a pokračujeme směrem Jamnik. Cesta je to úzká, klikatá, avšak asfaltová. Serpetiny nás dovedou až na parkovací místo – nelze říci parkoviště, protože je to pouze širší pás okolo levého jízdního pruhu. Zaparkujeme u informační tabule.
„Balkon nad Gorenjsko“
Od informační tabule se vydáme po prašné cestě vedoucí po hřebeni travnatého svahu a dáváme pozor, aby nám hlavu neskalpovalo letadélko, jelikož procházíme územím, odkud modeláři své modely pouští.
Pravděpodobně už během procházky porozumíme označení “balkón nad Gorenjsko”. Skutečně se nacházíme na místě s daleko nejkrásnějším výhledem na oblast Gorenjska, jež se v celé své nádheře otevírá za kostelem. Zážitek z výhledu může vyrušit pouze velká informační tabule s popisky jednotlivých vrcholů před námi, ale v dnešní době to už tak zkrátka je – tabule, kam se podíváš.
Gorenjska
Region Gorenjska (čes. Hornokraňský region) se rozprostírá kolem horního toku řeky Sava. Hornatá krajina zabírá východní Julské Alpy, Karavanky a západní část Kamnicko Savinjských Alp. V regionu leží světoznámý Bled, kam v létě proudí davy turistů, ovšem jsou tu i další nádherná místa, která stojí za to vidět – Radovljica se středověkým náměstím (7 km od Bledu), Kropa skrčená při úpatí náhorní plošiny Jelovica a její 500letá tradice výroby hřebíků (11 km od Bledu), Brezje s posvátným obrazem korunované Marie s Ježíškem (12 km od Bledu), vesničky pod Karavankami, odkud pochází řada nejvýznamnějších slovinských osobností. Vyplatí se taky vyšplhat na nějakou vyhlídku (jednou z nich je právě Jamnik) jako je Talež, Ajdna, Smokuški vrh či Sankaška koča.
Kropa - Jamnik pěšky
Pokud si chceme ušetřit pro tuto oblast typickou jízdu po zatáčkách, můžeme si na Jamnik vyšlápnout i pěšky přímo z městečka Kropa. V Kropě zaparkujeme na centrálním parkovišti naproti malinké vodní nádrže a po pár metrech chůze po hlavní silnici směrem do centra zahneme vlevo ke kostelu Matky Boží (pozor, v Kropě se nachází dva kostely), odkud vede značená cesta až na Jamnik. Nejprve projdeme krásným bukovým lesem, krátce po silnici a už nás trasa zase svede na prašnou cestu vedoucí až na terasu s kostelem sv. Primože a Felicijana. Z Kropy na Jamnik se denně vydávají na procházku místní obyvatelé, aby rozjímali nad nádherným výhledem na svůj kraj. Pravděpodobně s námi prohodí nejedno pěkné slovo, potkat domorodce je vždycky fajn!
Cestou zpátky
Cestou zpátky se můžeme zastavit v městečku Kropa či Radovljica, která nadchnou náročnějšího turistu, jež si přeje poznat daleko víc, než jsou turisticky masově navštěvovaná místa. Kropa i Radovljica jsou opravdovým pohlazením pro duši.
Fotogenický kostel
Díky výjimečně malebnému místu, na kterém se kostel sv. Primože a Felicijana nachází, ho místní řadí mezi své nejkvalitnější kulturní památky. Dle lidové povídky měl být kostel postaven blíže vsi Jamnik, ale nějakým záhadným způsobem se během jediné noci veškerý stavební materiál ocitl na místě, kde stojí dnes.
Kropa
Procházíme-li městečkem Kropa, dýchne na nás kus historie, jejíž pravá podoba byla (v podstatě to platí i dnes, Kropa vypadá, že je na konci světa) okolnímu světu skrytá, avšak skrze výrobky bylo městečko propojené v podstatě s celým světem od Černého moře k Atlantiku, od Skandinávie do Etiopie. Po staletí tady upracovaní kováři na 16hodinnových šichtách vyráběly hřebíky.
Kropa se svým nenablýskaným historickým jádrem mě nepřestane inspirovat především výrobním cyklem uzavřeným na lokální úrovni. Těžba železné rudy jakož suroviny k výrobě hřebíků i dřeva na dřevěné uhlí k získání energie, zpracování suroviny i výroba finálních hřebíků – vše probíhalo na jednom místě.
V současnosti přežívá výroba hřebíků tradičním způsobem už jen díky rukou pár místních obyvatel. Avšak zpracování železa v Kropě vzkvétá v podobě uměleckého kovářství proslulým po celém Slovinsku. V záplavě laciných neoriginálních dovážených suvenýrů, které jsou k dostání na každém rohu, je kovaný šperk nebo svícen z Kropy opravdovou lahůdkou.
Radovljica
Malebné okresní město Radovljica rozprostřené na poslední terase řeky Sava je od středověku správním, kulturním, včelařským i obchodním centrem regionu. Jeho význam je na první pohled rozpoznatelný především na malém středověkém náměstí, které patří mezi nejzachovalejší svého druhu v celé zemi. Slovinci Radovljici znají především jako rodnou kolébku pro ně tolik významného autora první divadelní hry ve slovinštině A. T. Linharta, jež má české kořeny. Jeho otec pocházel z moravských Ivančic. Na základě těchto kulturně-historických důvodů bylo založeno přátelství mezi oběma městy, jejichž představitelé se pravidelně navštěvují.
Zdroje:
http://www.ribnica24.eu/izleti/cerkev-sv-primoza-in-felicijana-na-jamniku-831m-balkoncek-gorenjske
http://www.hribi.net/gora/sveti_primoz_in_felicijan_jamnik/21/1697
foto: Gorazd Kavčič, Jirka Šimon, archiv autorky
