DSCN9814(1)

Pršivec (1761 m n. m.)

Výšlap na Pršivec přes Planinu Pri Jezeru a Planinu Viševnik daleko přesahuje standardní zážitky z krásného výhledu v cíli. Už samotná cesta skrz kus bohinjské historie zachycené právě v planinách je bezvadná. Na začátku léta nebo na podzim se nám příroda ukáže ve všech možných barvách.

Kudy z Bledu

Z Bledu dojedeme k Bohinjskému jezeru do vsi Ribčev Laz a zahneme vpravo na most hned na začátku jezera, resp. nad říčkou, která z něj vytéká. Dojedeme do vsi Stara Fužina, kde se držíme ukazatelů parkoviště Korita Mostnice. Ocitneme se na úzké silnici, která nás dovede k parkovišti Korita Mostnice, avšak tady neparkujeme, službě na parkovišti akorát zaplatíme parkovné za parkoviště u planiny  Blato (10 EUR / den) a projedeme závorou. Po přibližně 15 min jízdy po klikaté a místy strmé úzké silnici tam dojedeme.

Na Pršivec přes Planinu Pri Jezeru a Viševnik

Z parkoviště sejdeme k odbočce s ukazateli a závorou. Po širší a na počátku strmé kamenné cestě vyrazíme na Planinu Pri Jezeru, skrytou mezi lesy a kopci, kam bychom měli dorazit cca za jednu hodinu. Na planině máme první možnost občerstvení v horské chatě Koča na Planini Pri Jezeru (1453 m n. m.). Od chaty posléze vyšlápneme na Planinu Viševnik (1 hod), resp. vrchol Pršivec (2 hod). Cesta je dobře označená.   

Přibližně za jednu hodinu dojdeme na Planinu Viševnik s přístřeškem Bregarjevo zavetišče (1620 m n. m., zavetišče = útulek, skrýš, přístřešek) s možností občerstvení a přespání, odkud se vydáme na poslední úsek cesty. Projdeme lesem, půjdeme kolem skalisek a několika závrtů, až se odměněni čím dál krásnějším výhledem ocitneme na pobočí Pršivce a dojdeme na samotný vrchol.

Pastviny Fužinarske planine

Planina Pri Jezeru i Planina Viševnik patří mezi tzv. fužinske planiny ukryté mezi vrchy Pršivec, Hribarica, Údolím Triglaských jezer a Údolím Voje. Označení fužinske vychází ze jména vesnice Stara Fužina, ale můžeme se setkat i s výrazem fužinarske, který odkazuje na její obyvatele fužinarje. Dle pramenů o výběru daní byly tyto planiny využívány od 15. stol..

Planiny představují malebný svět sám pro sebe, i když v bohinjských souvislostech se pojem planina nepoužívá jako výraz pro horu nebo kopec, nýbrž představuje hospodářsko-topografický pojem. Planina označuje pozemek v horách nad hranicí trvalých lidských sídel, který po určitou letní dobu umožňuje samostatnou salašnickou činnost s nezávislým hospodařením na mateřských hospodářstvích v údolí, ale zároveň je jejich podstatnou součástí. V minulosti bydlel/a během sezóny na planinách sýrař/sýrařka a hospodář/hospodářka, kteří společnými silami pečovali o stádo dobytka a vyráběli tvaroh, sýr a máslo. Sýrař byl zodpovědný za vedení přesné evidence množství nadojeného mléka, vyrobených a popř. prodaných mléčných produktů. Byl zaměstnanec družstva, v zimním období pracoval v sýrárně v údolí.  V Bohinjském údolí se dosud vyrábějí dva typy sýrů – Bohinjský sýr je v podstatě ementál, poloměkký sýr s téměř  agresivní chutí a vůní se nazývá Mohant.

Planina Pri Jezeru

Jezero na Planině Pri Jezeru stejně jako jezera v údolí Dolina triglavskih jezer bylo přirozeně bez ryb. Roku 1951 sem člověk vypustil klena a karasa, kteří ho od té doby intenzivně osídlují. Klen i karas se živí zooplanktonem, takže nedlouho po nastěhování došlo k podstatným změnám v jeho složení, některé druhy zooplanktonu dokonce naprosto zmizely. Snížení množství a rozmanitosti zooplanktonu způsobilo rozšíření řas.

K eutrofizaci vody v jezeře přispěla i samotná potravinová strategie karasa, který hledá jídlo ve velkých skupinách blízko břehu, čímž neustále čeří dno a zvedá bláto. Takto uvolněné látky společně s látkami spláchlými dešťovou vodou z okolní pastviny způsobují další bujný růst řas.

Poslední dobou se správa Triglavského národního parku a Rybářský institut Slovinska snaží skrze různé projekty o naprosté vylovení ryb a odstranění řas. Zásadním krokem sanace jezera bylo také zprovoznění čisticího zařízení v chatě Koča na Planini Pri Jezeru (Tanja Menegalija, TNP).

Zdroje:

Planina Blato – Pršivec [online]. datum poslední revize 24. dubna 2018 [cit. 2018-04-24 ]. Dostupné na hribi.net <http://www.hribi.net/izlet/planina_blato_prsivec_/1/254/859>

Pršivec in Fužinske planine [online]. ]. datum poslední revize 24. dubna 2018 [cit. 2018-04-24 ].

<file:///C:/Users/user/Downloads/Pr%C5%A1ivec%20in%20Fu%C5%BEinske%20planine.pdf>

PIKON, Janez. Planina Dedno polje [online]. c 2008, datum poslední revise 24. dubna 2018 [cit. 2018-04-24]. Dostupné na  gore-ljudje.net <http://www.gore-ljudje.net/novosti/36662/>

LEDINEK LOZEJ, Špela. Pričevanja o nekdanji ureditvi in življenju v planini Krstenica [online]. c 2002, datum poslední revise 24. dubna 2018 [cit. 2018-04-24 ]. Dostupné n adlib.si <https://www.dlib.si/stream/URN:NBN:SI:DOC-DUUUAS2I/62171100-d7df-4a98-b363-35d51b98f561/PDF>

LUŠTREK, Jani. Vodična presenečenja [online]. c 2014, datum poslední revise 24. dubna 2018 [cit. 2018-04-24]. Dostupné na MMC RTV SLO <https://www.rtvslo.si/tureavanture/novice/vodicna-presenecenja/326475>

Správa Triglavského národního parku

foto: archiv autorky

Share on facebook
Share on print
Share on email
Tipy na výlety

Jamnik (834 m n. m.)

Ačkoli je odsud fotografována spousta obrázků na hlavní strany turistických průvodců Slovinskem, v záplavě informací se Jamnik se svou skromnou nadmořskou výškou 834 m lehce ztratí.

Čtěte více »
Tipy na výlety

Ratitovec

Ratitovec formuje jižní okraj náhorní plošiny Jelovica. Jeho holé vrcholy a klečí porostlé okolní trávníky v létě fungují jako pravé horské pastviny. Nejnavštěvovanějším vrcholem Ratitovce je Gladki vrh (1667 m n. m.), nejvyšším Altemaver (1678 m n. m.).

Čtěte více »
Tipy na výlety

Stol v Karavankách (2 236 m n. m.)

Nejvyšší hora Karavanek Stol (2 236 m n. m.) je dle mého soudu dosažitelným vrcholem prima rodinného výšlapu, který uspokojí potřeby rodičů s průměrnou kondičkou i jejich ambiciózní nároky na děti, aby něco ušly.

Čtěte více »
Tipy na výlety

Ajdna (1064 m n. m.)

Ajdna (1064 m n. m.) je menší, skalnatý kopec na jižním pobočí hory Stol (2236 m n. m.) v Karavankách. Její vrchol je poměrně obtížně dostupný.

Čtěte více »