Ratitovec formuje jižní okraj náhorní plošiny Jelovica. Jeho holé vrcholy a klečí porostlé okolní trávníky v létě fungují jako pravé horské pastviny. Nejnavštěvovanějším vrcholem Ratitovce je Gladki vrh (1667 m n. m.), nejvyšším Altemaver (1678 m n. m.).
Na Ratitovec vede více pěších tras různé délky od 1,5 do 3,5 hod, všechny se řadí mezi snazší horské túry. V článku jsou popsány dva přístupy – delší cesta z lyžařského střediska Soriška planina (Bohinjsko sedlo) a kratší strmá cesta ze vsi Torka.
Kudy z Bledu
Z Bledu vyjedeme ve směru Bohinj. Ve městě Bohinjska Bistrica odbočíme dle ukazatele Soriška planina a přibližně po 15 min na ní dojedeme (lyžařské středisko). Pokud plánujeme jít po delší cestě, zaparkujeme zde. V případě, že se chystáme na kratší strmou trasu, pokračujeme dolů dle ukazatelů ve směru Zgornje Danje. Ve vsi Torka odbočíme vlevo na prašnou cestu, po níž pokračujeme až k první značce pro pěší (Ratitovec).
Soriška planina - Ratitovec: delší "nahoru dolů" cesta s mírným stoupáním
Z parkoviště pod lyžařským střediskem Soriška planina vyrazíme po asfaltové cestě směrem na Železniki a Podbrdo. Za chvilku po levé straně narazíme na ukazatel RATITOVEC, podle nějž se vydáme na označenou pěší trasu tipu „nahoru dolu“ až k horské chatě Krekova koča na Ratitovcu (1642 m n. m.). V jednom směru chodíme přibližně tři a půl hodiny.
Torka - Ratitovec: strmý a rychlý výstup
Z výchozího bodu Torka se na Ratitovec dostaneme po strmé označené „cik-cak“ cestě, z níž máme postupně výhled na zalesněné pohoří Škofjeloško hribovje, vrcholy Blegoš, Porezen, obec Železniki, Dražgoše, Prtovč a sjezdovku Cerkno. Trasa se řadí ke kratším přibližně 1,5 hod dlouhým přístupům na Ratitovec. Dojdeme k horské chatě Krekova koča na Ratitovcu (1642 m n. m.), odkud vidíme pohoří Škofjeloško in Cerkljansko hribovje, v dálce také Julské Alpy, Karavanky, Kamnické a Savinjské Alpy.
Nejdříve na vrchol, potom na oběd
Na chatě se naobědváme až po výstupu na některý z blízkých vrcholů. Můžeme vyšlapat na blízký Gladki vrh (1667 m n. m.) či o něco vzdálenější nejvyšší vrchol Ratitovce Altemaver (1678 m n. m.). Z obou vrcholů se nám dostane nádherného výhledu na Julské Alpy, Karavanky i Kamnické a Savinjské Alpy, náhorní plošinu Jelovica i na pohoří Škofjeloško a Cerkljansko hribovje.
Sestup stejnou cestou
Z výletu se vracíme stejnou cestou k autu na parkoviště pod lyžařským střediskem Soriška planina resp. u vsi Torka dle toho, odkud jsme vyšli.
Jelovica a Ratitovec
Alpská krasová náhorní plošina Jelovica leží v okrajové části východních Julských Alp, od kterých ji odděluje Bohinjsko sedlo (Soriška planina). Na severní straně hraničí s rovinou Savska ravan, na jihu nad údolím řeky Selška Sora postupně přechází do pohoří Škofjeloško hribovje.
V minulosti pokrýval náhorní plošinu jedlovo bukový les, jež byl v rámci několikastaleté výroby dřevěného uhlí vytěžen. Současné rozsáhlé smrkové lesy společně s pastvinami a mokřady představují důležité klidné (!) útočiště nejrůznějším zvířatům především ptákům. V souvislosti s nízkou hustotou osídlení nepodléhá příroda Jelovice velkému tlaku člověka. Klid a dobře zachovalé lokality Jelovice obývá tetřev hlušec, jeřábek lesní, datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, puštík bělavý, sýc rousný, sokol stěhovavý, orel skalní a další. Tetřívek obecný se vyskytuje právě na území zvaném Ratitovec. Náhorní plošina Jelovica spadá pod ochranu Natura 2000.
Zdroje:
www.hribi.net
http://www.natura2000.si/
Kalan Gregor a kolektiv (2007): Jelovica, zavejte tišine, Kranj (Slovinsko)
foto: archiv autorky
