poksot

Soutěska Pokljuška Soteska

Pokljuška soteska je skalní úžina zaříznutá do severovýchodního okraje náhorní plošiny Pokljuka. Zformoval ji ledovec a již vyschlý potok Ribščica, jejichž činností se ve vápencových skalách po obou stranách soutěsky vytvořilo množství krasových jevů: dutiny, z nichž největší je Pokljuška luknja (luknja = díra), přírodní mosty a skalní mola. Celkově je soutěska dlouhá asi 2 km, přičemž nejzajímavější část průchozí po pěších stezkách měří zhruba 1 km. Největší hloubky okolo 40 m dosahuje v malebné části mezi místy Galerije a Pokljuška luknja.

Kudy z Bledu

Z Bledu vyjedeme ve směru Pokljuka, projedeme vesnici Spodnje Gorje a na konci vsi Zgornje Gorje odbočíme vpravo do vsi Krnica, kde se řídíme ukazateli Pokljuška soteska. Přibližně po 500 m za vsí dojedeme ke vstupu do soutěsky. Ten poznáme podle toho, že autem dál nemůžeme jet (zákaz vjezdu). Není zde žádná budka a výběr vstupného, pouze velká informační tabule. Zaparkujeme a vyrážíme. Čeká nás příjemný výlet ve stínu lesního porostu.

Přeskoč, přelez, nepodlez!

Vydáme se lesní cestou nahoru, kudy po dešti může protékat slabý potůček. Děti (aspoň naše děti vždycky) budou nadšené přelézáním popadaných stromů přes cestu. Někdy jich je tu víc, někdy míň, podle množství sněhu v zimě. Mimochodem v zimě je to tu naprosto neprůchodné, člověk zapadá po prsa.

Po přibližně 20 min normální chůze dojdeme k rozcestí Galerije x Pokljuška luknja. Vydáme se vlevo ve směru Galerije, skrze dutinu Pokljuška luknja se budeme vracet. Odbočení vlevo znamená krátce strmě vystoupat. Ocitneme se v širším prostoru, kde na jeho jižní straně uvidíme první zajímavost trasy Veliki naravni most (Velký přírodní most).

Velký přírodní most (Veliki naravni most)

24 m vysoký skalnatý oblouk je v nejužším místě široký pouze 3 m. Na okolních skalách se dříve vyučovalo skalní lezení.

Pokračujeme cestou skrze dvě úžiny, kde stěny dosahují výšky 32 m a nahoře se skoro dotýkají. Přijdeme do širšího prostoru, odkud nevede žádná přirozeně schůdná cesta dál. Nacházíme se v místě zvaném Galerije.

Galerie (Galerije Kraljeviča Andreja)

Mezi třicetimetrovými skalními stěnami projdeme po dřevěném můstku připevněném přibližně v polovině výšky skal. Prkenný chodníček a schody nás provedou nejužším místem soutěsky na druhou stranu, kudy dál nepokračujeme, nýbrž se přes most vrátíme zpátky a napojíme se na stezku dle tabule Zatrnik. Pokračujeme nahoru a obloukem se vracíme k dutině Pokljuška luknja v severní stěně soutěsky (viz mapa) nebo si odskočíme na oběd právě na Zatrnik. Cestou můžeme odbočit ještě do vsi Stara Pokljuka, kde uvidíme statek, jež fungoval jako kurýrní stanice národního odboje za 2. světové války, a kapličku. V létě se u statku pasou koně a místo je ideální pro odpočinek a svačinu. Vrátíme se na původní trasu a pokračujeme k dutině Pokljuška luknja.

Galerije Kraljeviča Andreja tzn. dřevěný most skrze nejužší část soutěsky byl vybudován až v roce 1930 na žádost lovců královské rodiny Karađorđević. Do té doby byla soutěska průchozí pouze přes dutinu Pokljuška luknja. Lovci z královské rodiny se totiž divili, kam jim utíká kořist, kterou nestihli chytit v nižších částech soutěsky. Byli přesvědčeni, že soutěska musí být průchozí i na jiném místě, ovšem jenom pro úzká těla zvířat. Proto dali vybudovat dřevěný most, díky němuž mohli pronásledovat prchající zvěř dále směrem do lesů Staré Pokljuky.

Jeskyně Pokljuška luknja

Před sestupem do skalní dutiny si můžeme zaběhnout na okraj, odkud se nám nabízí pěkný výhled na spodní část cesty a dva vrcholy Karavanek – Stol a Begunjščica. Krátkou strmou cestou sestoupíme dovnitř dutiny. Pokljuška luknja je charakteristická dvěma velkými otvory ve stropě a postranním oknem. V nejvyšším bodě měří 15 m. V minulosti tudy lidé chodili na pastviny na Pokljuce. Projdeme skrze skalní dutinu a po sestupu se ocitnetneme na křižovatce, odkud jsme se už předtím vydali ve směru Galerije. K autu scházíme stejnou cestou, po které jsme přišli na křižovatku.

Zdroj: Smolej I (1982): Pokljuška soteska, Krajevna skupnost Gorje                                                           

Foto: archiv autorky
Tipy na výlety

Jamnik (834 m n. m.)

Ačkoli je odsud fotografována spousta obrázků na hlavní strany turistických průvodců Slovinskem, v záplavě informací se Jamnik se svou skromnou nadmořskou výškou 834 m lehce ztratí.

Čtěte více »
Tipy na výlety

Ratitovec

Ratitovec formuje jižní okraj náhorní plošiny Jelovica. Jeho holé vrcholy a klečí porostlé okolní trávníky v létě fungují jako pravé horské pastviny. Nejnavštěvovanějším vrcholem Ratitovce je Gladki vrh (1667 m n. m.), nejvyšším Altemaver (1678 m n. m.).

Čtěte více »
Tipy na výlety

Stol v Karavankách (2 236 m n. m.)

Nejvyšší hora Karavanek Stol (2 236 m n. m.) je dle mého soudu dosažitelným vrcholem prima rodinného výšlapu, který uspokojí potřeby rodičů s průměrnou kondičkou i jejich ambiciózní nároky na děti, aby něco ušly.

Čtěte více »
Tipy na výlety

Ajdna (1064 m n. m.)

Ajdna (1064 m n. m.) je menší, skalnatý kopec na jižním pobočí hory Stol (2236 m n. m.) v Karavankách. Její vrchol je poměrně obtížně dostupný.

Čtěte více »