Soutěska Vintgar představuje přírodní klenot bledského okolí. V letní sezoně ji zaplaví turisté, ale na jaře a na podzim to je opravdová lahůdka.
Z Bledu autem
Z Bledu vyjedeme ve směru Pokljuka respektive vsi Spodnje Gorje. Následující tři kilometry jedeme po cestě Bled – Spodnje Gorje. Projedeme ves Rečica (hned za Bledem) a železniční tunel. Přibližně po 500 m ve vsi Spodnje Gorje odbčíme ostře doprava ve směru Jesenice. Pokračujeme po cestě Spodnje Gorje – Jesenice. Projedeme okolo hospody Fortuna a na křižovatce zahneme vpravo ve směru Vintgar/Zasip. Pokračujeme ve směru soutěsky Vintgar, přibližně po 500 m silnice strmě klesá, následují dvě ostré zatáčky. Přejedeme přes řeknu Radovna, jedeme okolo restaurace Vintgar a už jsme na parkovišti před vchodem do soutěsky.
Z Bledu na kole či pěšky
Pěšky či na kole jdeme z Bledu ve směru Podhom nebo Zasip. Pokud si vybereme cestu přes Zasip, překonáme nějakých 150 výškových metrů a narazíme na kostelík sv. Katarina. V turistických infocentrech je zdarma k dispozici mapa s vyznačenou trasou.
Jaká je soutěska Vintgar?
Vintgar se táhne jako 1600 m dlouhá úžina se strmými, téměř kolmými až stometrovými stěnami, které přechází do zalesněných a travnatých postupně se rozevírajících svahů. V nejužší části zvané Peklo dosahuje šířky pouhých několika metrů. Vede tudy cesta po dřevěných chodníčcích a můstcích, kterou můžeme projít po nebo proti proudu řeky. Do soutěsky lze tedy vejít ze strany vesnic Podhom respektive Blejska Dobrava.
Po soutěsce se procházíme díky dvěma zvědavým mužům
Dva zvědaví, odvážní a pokrokoví muži starosta vsi Gorje Jakob Žumer a fotograf a kartograf Benedikt Lergetporer v únoru 1891 využili nízkého stavu řeky a několikrát se spustili po strmých svazích dolů do soutěsky. Z důvodu nebezpečí divoké vody ji sice neprošli celou, ale viděli dost na to, aby o svém objevu nadšeně vyprávěli přátelům v Bledu. Právě takové výletní místo jako je soutěska Vintgar toho času rozvíjející se turistické letovisko Bled potřebovalo. Padlo rozhodnutí o zpřístupnění přírodního klenotu širší veřejnosti.
Klobouk dolů před nebezpečnou mistrovskou prací
Výstavba můstků a chodníčků nad burácející řekou Radovna byla pro stavební tým opravdovou výzvou. Jednalo se o těžkou a nebezpečnou práci mezi skálou, vodou a nebem, které se bez jakékoli stavební techniky odvážně ujali kameníci, dřevaři, tesaři, lesáci a další mistři pod vedením výše zmíněného Jakoba Žumera. Navzdory problémům s nedostatkem peněz přivedli práce do zdárného konce a v roce 1893 soutěsku slavnostně otevřeli.
Vintgar vyhloubila řeka Radovna
V předminulé době ledové pokrýval prostor současné soutěsky mohutný ledovec. Během jeho roztávání zařezávala odtékající voda hlubokou strouhu mezi kopce Hom a Boršt. Potom bylo území opět zaledněno, s ústupem ledovce řeka Radovna pokračovala v prohlubování soutěsky. Na jejím konci vznikl přepad s malebným vodopádem Šum, který se také označuje jako „vintgarský vrátný“. Jedná se o největší říční vodopád ve Slovinsku. Na vzniku soutěsky se podílely procesy epigeneze, antecedence a zpětné eroze.
Původ názvu Vintgar
Existují dvě teorie o původu názvu Vintgar. Jedna se obrací ke keltským předkům, druhá se opírá o německý název „Weingarten“ dle vinohradů v blízkosti vesnice Podhom.
Zdroje:
Zupan Marija (2006): Divja romantika soteske Vintgar, Turistično društvo Gorje
www.vintgar.si
www.geology.cz
http://geologie.vsb.cz/
foto: Alen Jerinic Photography
